PF2018

Dotaz na kaťátka……

……….jen drobný překlep a vykouzlí na tváři úsměv. Pod tímto názvem probíhala konverzace s budoucí paní majitelkou Newtna. Milé seznámení s rodinkou na druhém konci republiky, kam se minulou neděli náš kocourek odstěhoval. Newtík bude mít určitě veselý a šťastný život v tlupě 2 střapatých kluků, jedné princezničky a o trochu mladšího kocourka Kájuse, na kterého si ale ještě musí chvíli počkat.

Nellinku ten samý den čekala cesta do stověžaté matičky Prahy, kde bude rozdávat radost a pohodu coby jedináček. Nebude se muset s nikým dělit o pozornost, naopak páníček i panička si ji budou předcházet tu šunčičkou, tu masíčkem. Pelíšek bude mít stále doměkka natřepaný………..no to bude sladký život…..

My si pomalu zvykáme na ticho, které u nás zavládlo. Smutek a stesk můžeme alespoň v tomto adventním čase utápět v horkém punči….

Naše milá kaťátka, přejeme vám krásný a dlouhý život a ať přinášíte vašim páníčkům jen samou radost.

PF2018

Chystáme se balit….. :-(

Dnes jsme absolvovali druhé očkování. Nellinka to tentokrát zvládla lépe než Newtík. Sebevědomě vykráčela z přepravky a hned se zajímala o celou ordinaci. Zato Newton si asi tu první návštěvu pamatoval lépe. Proto se mu z přepravky moc nechtělo. Dělal, jako že si zrovna ustlal a že to ani nestojí zato se zvedat, když se mu tak klíží oči……… naštěstí vše proběhlo rychle a brzy mohli oba opět sledovat okolí z bezpečí přepravky. Skryla je i před tím obrovitým psem baskervillským, který šel na řadu před nimi. Oproti Newtnovi to byl obr těžké váhy.  Newton by si na něj se svými 1548 gramy nemohl troufnout, natož Nellinka, která má jen 1430 gramů. A ke všemu je to jen holka.

Za odměnu jsme dostali doma pořádnou kočičí večeři, teď odpočíváme, abychom nabrali síly na noční směnu.

A jak je to s tím balením? Zkrátka v dohledné době nás čeká stěhování. Očkování máme za sebou, průkazy původu dorazily včera a hlavně bude nám 13 týdnů, tak si pro nás brzy přijedou naši budoucí „páníčci“ (ve skutečnosti naši podřízení). Na uvítanou v novém domově nám přichystají krásnou výzdobu. Uprostřed obýváku bude čekat voňavé a vysoké šplhadlo, ověšené třpytivými ozdobami a světýlky. To bude krása sedět hned pod špičkou a přepočítávat ty ozdoby. Z kuchyně budou vonět nejvybranější lahůdky, jaké si jen našinec může představit. Zkrátka budou s námi mít krásný život……..

PF2018

Nedělní snídaně

Dnešní ráno jsme vstávali za zvuku motorů. A ne ledajakých. Naši „mrňousci“ snídali u mámy. V takovýchto spokojených chvílích dokáží v duetu vrnět árii, připomínající jako by pod okny brumlal motor Harleye.

Život našich koťat se mění každou chvílí, neznají nudu a nicnedělání. Když tuhle nerozlučnou dvojku jedna hra omrzí, hned vymyslí tři nové. Proletí bytem jako uragán, vše za nimi lítá.  V momentě je z nich klubko chlupů, nebo soutěží ve šplhu na škrabadlo. Dokonce i Fredo s Corinkou se nechají zlákat k honičkám. Je dost komické, když malý Newton před sebou žene atletického Fredu. A když už síly dojdou, přitulí se Cori, Nell a Newton k sobě a prospí zbytek dne. A Fredo, coby správný bodyguard a ochranitel, hlídá klidný spánek naší spokojené rodinky.

Princeznička Nell už váží 1140 gramů a rošťák Newton dokonce 1246 gramů.

Co dodat. Kdo by si nepřál  takový sladký život?

PF2018

Auu, auu…..

Pozor, pozor! Důležité hlášení!

Dnes 10.11.2017 v 17.15 středoevropského času jsme absolvovali naši první vycházku z domova. A to rovnou za účelem našeho úplně prvního očkování v životě. Naštěstí vše proběhlo rychle a v přátelské atmosféře. Nellinka si sice trochu pískla, zato Newtík vše snášel, jako veliký a rozumný kluk. Jen stačil vykulit oči a bylo hotovo. Takže vážení, už jsme opravdu veliké kočky, máme svůj očkovací průkaz a dokonce jsme se už vezli autem. Už nejsme žádná mimina – Newton 860 g, Nell 830 g.

A teď jdeme spát.

PF2018

Koťata na dlouhou přestávku

Dnes začnu trochu oklikou. Uvědomila jsem si, že už také něco pamatuji. Mám na mysli vzpomínku z doby, když jsem byla ještě malá. Tehdy v televizi, pravidelně v době přestávky, ukazovali hrající si roztomilá koťátka. Lezla do proutěného košíku, honila barevná klubíčka…..a mě to přišlo jako hrozná nuda. Dnes bych takovéto přestávky mohla natočit kilometry ( vlastně mega bity a nejspíš by nezúčastnění diváci měli stejný pocit nudy, jako tehdy já ).

Sledovat dovádění dvou kotěcích batolat je nekonečně zábavný program. Tedy oproti televizní verzi trochu více adrenalinový. Tak třeba místo decentního pózování u košíku by přestávka ukazovala, jak Nell a Newton lítají po sedačce, s rozběhem plynule přejdou střemhlav do seskoku na zem, za použití již vytříbeného  parašutistického stylu zvaný „poletucha“. Vzápětí přejdou do šplhu na škrabadle, čímž se opět ocitnou na sedačce, aby se zde v momentě převtělili v žáky starého kočičího bojového umění.  Místo klubíček se jim pro hry hodí vše co se hýbe, šustí, koulí nebo cinká.

A najednou střihne střihač nůžkami, z divokých šelem jsou mazlivá a přítulná stvořeníčka, která se stulí u mámy, zavrní si při krmení a usnou spánkem „spravedlivých“ a hodně unavených koťat.

Jednoduše : máme velké radosti s malými uličníky.

 

PF2018

Byla jednou koťata

Rosteme jako z vody a máme toho moc na práci. Když jsme vzhůru, tak se nezastavíme. Musíme si hrát, hopsat a hlavně spolu bojovat, protože jsme šelmy a všichni se nás musí bát.  Vždyť už máme víc jak 500 gramů. Ale jinak nás všichni moc chválí. Krásně papáme, dokonce jsme s přemáháním spolkli minulý pátek odčervovací pastu. Na záchůdek chodíme také spolehlivě. A protože jsme opravdu velcí nezbedové, naučili jsme se už vylézt i z naší ohrádky, takže se naším hřištěm pomalu stává celý byt.